Setkání a vzpomínky

Včera jsem cestou z práce potkal lidi, které jsem už dlouho neviděl. A to setkání mě naplnilo optimismem.

 

Včera v autobuse jsem byl zcela ponořen v myšlenkách, když můj pohled spočinul na třech vlčácích ležících na podlaze. Říkal jsem si, to je teda psinec. Kdo má proboha tolik psů?! Zvedl jsem zrak a spatřil jsem manžele Dragonari v živé debatě s Wilmarem z klanu Vili-Svín HHFB.  Moc rád jsem tyhle lidičky viděl. Během těch pár zastávek, co jsme jeli společně jsme s Ileanou, Adrianem a Wilmarem probrali všechno možné. Obchůdek Dragonari zřejmě vzkvétá. Taky jsme krátce probraly Čarodějnický obchod Praha a dozvěděl jsem se, že již vypadá trochu lépe, ale stále má tak otřesný sortiment. Doslechl jsem se také o tom, jak na přednášku Nephry zavítal známý hermetik Josef Veselý a Wilmar se pochlubil, že má již kompletně hotový ten kalendář, který jsem tak paličatě odmítal zařadit do Pohanského kruhu. A když pak spolu na Kačerově vystoupili, musel jsem si v duchu povzdechnout. Pocítil jsem zvláštní nostalgii nad zaniklým projektem Pohanský kruh a jeho absurdními dramaty. Usmíval jsem se celou cestu až domů. S odstupem času člověk některé věci pochopí a těm ostatním se musí smát. Je zvláštní, že mezi obyčejnými je vždycky pochopení, když se velcí nedívají. Byla to tenkrát taková úsměvná historie.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *