Neočekávaný dýchánek

Včera jsme se s kamarádkou čarodějkou sešli v hospodě, že si zajdem na kafe…

…a dáme řeč o Wicce. Automaticky jsme si objednali pivo. Kecáme a kecáme a najednou si uvědomíme, že jsme si to kafe ještě nedali. Místo toho už jsme měli každý na účtě šest piv a blížila se jedenáctá hodina. Znáte to někdo? Už se vám to někdy stalo?

A to ráno potom. V 6,30 budíček. No vtipný… Mimoděk jsem si vzpomněl na tu písničku od Visacího zámku, jak se tam zpívá „Některý rána divím se sám sobě, že ležim v posteli a ne už v hrobě.“ Taková hezká, pomalá, jako by do reggae.

Ranní cesta do zaměstnání sama o sobě vydá za celý nepřerušený řetěz neuvěřitelností. Už jenom ta cesta autobusem, vydýcháný vzduch a teďka to ještě tak ošklivě kodrcá. No fuj. Prostě ráno jako malované.

9 odpovědí na “Neočekávaný dýchánek”

  1. Jo, já mám teorii, že v některých hospůdkách existuje něco jako časová díra. Čas tam teče pomaleji.
    Jednou jsem šel ve dvanáct za kamarádem na hoďku do hospody na jedno pivo. Odcházeli jsme v jednu, ale druhý den ráno. Nevíme jak je možné, že ten čas tekl tak pomalu. Asi narušené časoprostorové kontinuum:)

  2. 😀Souhlasím s Corneliem… Ta díra určitě existuje! Každopádně je dobré, že jste se probrali takhle brzy… znáte to – jsou tací, co si odskočili na pivko a už se nikdy nevrátili. ;))

  3. hiMáme doma ve sklepě malou černou díru,
    na co příjde sežere, v ničem nezná míru.
    Nechoď babi pro uhlí, sežere i tebe,
    už tě nikdy nenajdou příslušníci VB.

    A nebo že by do knajpy, místo pro uhlí?

  4. černá díraPřišli vědci z daleka přišli vědci z blízka.
    Babička je nervóní a nás děti tříská.
    Sama musí uklízet, běhat kolem plotny
    A děda je ve sklepě nekonečně hmotný.

    🙂

    Ať žije Karel Plíhal

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *