Blíží se to. Dnes ráno ten, kdo si přivstal, to mohl cítit ve vzduchu.
Najednou jsem ucítil pocit, který jsem neměl už přibližně rok. Je to jako když se vám taková hebká a černá ruka plíží v těle někde mezi solárním plexem a srdcem. Není to nepříjemné. Je v tom takové zvláštní napětí a nevyhnutelnost. Poprvé se mi pocity tmy a nadcházejícího konce objevují každoročně mezi Lammasem a podzimním equinoxem. Dnes přišel dotyk Samainu velmi silně. Ponořil jsem se do něho a koupal se v něm celou cestu po schodech dolů a ještě víc jsem si v něm lebedil venku na ulici. Ranní mlha a vzduch byly Samainem plné… úplně nasáklé. Slastně jsem se nadechl a uvědomil si, že podzimní rovnodennost je za dveřmi.
Za pár dní se vrátí na Zemi Rohatý Bůh a odvede si Bohyni s sebou do podsvětí.
Mnohokrát jsem přemýšlel, který ze sabatů mám nejradši a musím říct, že podzimní rovnodennost patří k horkým kandidátům. Letos si myslím, že sabat Mabon, jak se mu také říká, definitivně zvítězí. Nejen proto, že je vinobraní. Ale také proto, že znamená konec léta 2005, které bylo tentokrát obzvláště těžké a já jsem pro něj přijal pracovní název "zkurvené". Nemohu se dočkat, až se ze stínů vynoří Bůh ve své síle a majestátu a všemu, co mi připomíná léto 2005, ukáže nevyhnutelnost stále se otáčejícího kola roku a pošle to všechno do propasti, odkud to přišlo. Zmizí květiny a slunce a světlo…
Přijde čas obrátit svou pozornost dovnitř a hledat božské v našem vědomí… tam uvniř, hluboko.
Svět se rozeběhne ve svém posledním závodě, než se zhluboka nadechne a skočí branou Samainu do tmy.
Obrázek je půjčený z http://crystalwolfeblends.spiritualitea.net/
… děkuji za něj.
Taky mám ten pocit, že podzim je už tu. Jen se nějak nemůžu zbavit dojmu, že si náš Bůh nebere sebou do podzemí jen bohyni, ale i jiné věci. Jakoby s teplem léta vyhasínala i tepla vztahů….zkrátka, končí toho najednou nějak moc a mě zase chytá toulavá, melancholická nálada.
Léto. 🙂To ještě není Equinox, Eolin. To je pořád ještě působení "zkurvenýho léta" 2005. Neboj, ještě pár dní a bude klid. Tohle léto se děly průšvihy na všech frontách a nejeden vztah ho nepřežil. Toulavá a melancholická nálada patří k mým nejoblíbenějším duševním rozpoložením. Užívej si to dobré, co na ni budeš schopna najít. 🙂
Já bych to neviděla až tak tragicky..
To "zkurvený léto" bylo zkurvený, ale s ohlédnutím se zpět, zase mi hodně ukázalo. Co na tom, že jsem si ho představovala jinak, prostě bylo jiný. Děkuji za něj.
Asi to bude tím, že už jsem ze sraček venku a zase můžu mít ráda lidi. No, není to nakonec fajn? 🙂
Zkurwený létoAsi budu naprostej exot…ale mě se kupodivu v létě nic nezkurwilo. To sice neznamená, že to ještě nemůže přijít, ale prozatím to hodnotím poměrně kladně.
BTW na záhonek sáhlo nějak zajimavě. Na mě většinou sahá jinak. Děje se to v zásadě kdykoliv, nejčastěji pod mrakuprázdným nočním nebem, ale jsou vyjímky. Chtěl bych vědět, co to je za ptákovinu, ale je to pocit, jak kdyby na mě nějaká zatracená pazoura zhora sáhnula, pěkně na hlavu, projede mi to zádama a je to zatraceně nepříjemný. Neděje se to jenom mě, mám v okruhu dost známejch, kterým se to děje. Triss mi tvrdí, že na ní jednou sáhlo jaksi teple, příjemně, což se nikdy nikomu jinýmu z mých známých nestalo. Co je tohle za zatracenej jev?!?
Samain.Nebo, chceš-li, podzim. Na každýho to působí jinak.
PlachtaKaždopádně ten obrázek je hustej, představila jsem si to na psytrance party jako nasvícenou plachtu…to by bylo:))