Falešné náboženství?

Včera jsem se vracel domů metrem a na Smíchovském nádraží jsem potkal svědky Jehovovi. Prodávali Strážnou věž s krásným velikým emblémem Bohyně Isis s děťátkem Hórem. Na titulní straně bylo napsáno: Bohyně Matka je stále uctívána! Neodolal jsem a řekl: „Dobrý den, já bych chtěl jeden tady ten čaopis o Bohyni.“


Když jsem se začetl, zjistil jsem, že se jedná o staré červencové číslo Strážné věžě z roku 1991. Obsahuje několik článků o "ženské spiritualitě" a rozsáhlé úvodní pojednání o historii Bohyně. Musím říct, že jako její následovník jsem byl velmi potěšen obsáhlostí historických údajů. Na celém čísle tohoto časopisu mě zaujaly dvě věci.

Svědkové Jehovovi se snaží článkem dokázat, že katoličtí křesťané stále uctívají pohanskou Bohyni skrze Pannu Marii. Nevím přesně, proč se tím ve svém časopisu zaobírají, ale je to jako nosit dříví do lesa. Původ Panny Marie je přeci jasný a je navíc velmi dobrým pojítkem mezi pohanství a křesťanstvím. To, co má z článku vyplynout jako ostuda, pro mě vyplvývá jako neoddiskutovatelný klad katolické víry. Požehnáni budiž katolíci i jejich Bohorodička Maria!

Druhý zajímavý postřeh jsem učinil při četbě následujících řádků. Ale než si o tom povíme, nejdříve si vytvoříme jisté zázemí tím, že se zamyslíme nad rozsahem uctívání bohyně matky ve starověku. Zdá se, že tento druh uctívání byl velmi ranou formou falešného náboženství. Ponechám stranou do nebe volající drzost, s jakou autoři článku píší "bohyně matka" s malými písmeny. Za zajímavou považuji především skutečnost, že tito křesťané považují pohanské náboženství za falešné. Myslím si, že tento moment je velmi důležitým rozdílem mezi monoteistickými a polyteistickými náboženstvími. Pohanství vždy respektovalo všechny formy uctívání Síly jako sice odlišné ale legitimní. Zdá se ale, že pro svědky Jehovovi je falešným náboženstvím všechno, kromě jejich vlastní víry, když tak označují náboženství Bohyně. Co z toho pro nás plyne? To skutečně nevím. O jaký druh strachu se tady může jednat? Proč se bojí uznat legitimitu odlišného uctívání a používají slova jako je "falešné". Říká se, že jen čert všude vidí čertovinu. Tato poučka má velmi univerzální platnost. Co nám ale říká o monoteistických náboženstvích? ……….

10 odpovědí na “Falešné náboženství?”

  1. Co mi to jen připomínáje to stejné jako rodinné tajemství, jež se nemáš dozvědět. Pak to ale praskne a ty se dozvídáš, že vše bylo jinak. Aby ale zachránili aspoň něco, část pravdy připustí a část dále popírají, aby si zachovali tvář. Přeci nemohou přiznat lidem, že je vše postaveno na něčem jiném, to by je pak už nikdo neposlouchal, že?

  2. Monoteistická náboženstvíJá mám pocit, že se nedá říct, že by to byl problém monoteistických náboženství obecně. Jinde než v náboženstvích vzniklých z judaismu se s tím člověk setká spíš výjimečně (u pár fanatických jedinců). Náboženství, která vznikla z judaismu ale mají zakořeněnou onu představu "vyvoleného národa", který jediný bude spasen.

  3. Re: MonoteismusNejsem teolog, ale co si vzpomínám, tak Pentateuch nikde nepopírá existenci jiných bohů kromě Hospodina. Pouze popírá právo na jejich uctívání, respektive je z něj odvozuje a upírá jim právo na stejně pocty. Ne samu jejich existenci.

  4. ToleranceMyslím, že mezi „wiccany” jsem narazil na mnoho lidí, kteří byli ještě méně tolerantní, což je mi upřímě líto.
    Názor, který jsem slyšel od jednoho katolíka:
    „Ježíš je láska, Bůh je naděje. Nezáleží na tom, v co věříme, či co činíme. Záleží na tom, zda-li to činíme s láskou a pro dobro. Pokud to bude špatné, zda-li toho dovedeme upřímě litovat.
    Stejně tak je jedno, v co věříš, pokud je tvá víra opravdová a nezištná. Nebe je zaručeno všem dobrým duším, neboť všichni máme stejný cíl a různé cesty.”
    Díky takovýmto lidem si dovedu vážit všech náboženství. Od křesťanství, přes islám a buddhismus, až po satanismus. Kadé má svůj díl pravdy.

  5. A co antika???To je totiž krásný příklad polyteistického náboženství, které dost krutě pronásledovalo křesťany v jejich začátcích. Je sice pravda, že v té době šlo už o dost masivní propojení státu a víry doby helénistické, ale i tak tam nevidím moc náboženské tolerance polyteistického (pro křesťany pohanského) náboženství.

  6. Malý a velký písmenkaMusím tady tu vážnou diskusi odlehčit nějakou naprostou pitomostí.

    Vycházejme z toho, že bohyně matka je poměrně stará bytost. Fakt, že unix je starší než wokna je též neoddiskutovatelný. V unixu platí takovej zvyk, že uživatelská jména začínají malým písmenem. Logicky mi z toho tedy plyne, že starší božstva budou ctít starší zvyky a tudíž spíše ty unixové, než woknou$í, čili jména starých bohů by se měla psát s malým písmenkem na začátku, protože ze stejného důvodu budou starší božstva case sensitive.

    To je pitomost, co? Hele,už to fakt pít nebudu…

  7. BohyněJJ, tu Strážnou Věž jsem četl. Mě tam asi nejvíc zaujalo pojetí Mariánského kultu jako přeměněné formy uctívání Bohyně; nikdy by mě nenapadlo, že sami křesťani a natož tak radikální větev jako svědkové jehovovi přiznají, že jejich víra vlastně jen překroutila a přejmenovala mnohem starší zvyky a naroubovala se na již fungující pojetí; byť je to tam samozřejmě řečeno úplně jiným slovníkem…
    Křesťanské pojetí, že co není křesťanské je pekelené, pochází z raného středověku a perského dualitního pojetí světa dobro/zlo. S původním judaismem má společnou jen ideu "vyvolených", tj. kdo je křesťan bude spasen a ostatní ne. Absurdita tohoto je ukázána tuším v Dantově díle (pokud si ho teď nepletu s jiným autorem); kde se hodný a moudrý básník Vergilius smaží v pekle jen proto, že nebyl křesťan…
    Znám ale i spoustu křesťanů, kteří ze sebe úplně běžně sypou zcela racionální a rozumné hlášky typu "i cesta může být cíl" nebo "stejně to jsou jen různé cesty, které vedou ke stejnému cíli" a pod.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *