Requiem pro S. J.

…aneb Požehnání na cestu.
…………………………………………………………………………………………….

Requiem pro S. J.
(Požehnání na cestu)

Nad lesy a horami se vznáší orlice
a skály mlčí, pokryté jsou sněhem.
Vzduchem větrem ona plachtíce
nese novinu z kraje pokrytého ledem,
že Luna stříbrná nad obzorem v první čtvrti
ukázala cestu tvé duši do krajiny smrti,
předků a věčného slunečního svitu
a že tvůj tichý smích už nikdy nezazní tu.

Orlice plachtí nad tichými domy Osla
a nad severní zemí kde jsi žil
a zpívá bez hlasu o odchodu posla,
jenž nový strom Wicca kdysi zasadil.
Napříč Evropou ji křídla ponesou,
nad Anglii, Irsko, Německo.
Noviny, jenž nám nese, smutné jsou
a tak děkujeme, Steine. Za všecko.

Ve všech krajinách nám Starší vypráví,
Jaký jsi byl a jak tě milovali
a tobě všichni potom svíce zapálí
ať už neznali tě nebo znali.
Moudrost, velikost a dobrota
jsou slova, která letí nad krajem.
Slova o naplnění tvého života
zní nad řekou, nad loukou, nad hájem.

Klaním se ti hluboko a s pokorou
Za všechno i za to, jaks byl sám.
A tvým dětem, jenž tě vídat nemohou,
trochu naděje a lásky posílám.
Jsem příliš daleko a příliš mlád
a ač cítím tě, jsi pro mě nepoznán.

Pro tebe dnes v noci šeptám rád
a ze srdce: Buď požehnán!

…………………………………………………………………………………………….

Jedna odpověď na “Requiem pro S. J.”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *