Zase jeden zajímavý překlad ze světa. Pohled do budoucnosti? Dost možná…
Podvodník, medicinman a opilec s pistolí
Joseph Medicine Crow říká o medicinmanech a šamanech toto:
Oproti tomu: Průměrný indiánský léčitel nebo posvátný muž je spíše průměrný a skromný typ, obvykle normálně pracující. Je si vědom své odpovědnosti a je oddán konat ve prospěch lidí i celého společenství. Je jistě nešťastné, že skutečný obraz takovýchto nepostradatelných lidí z našich kmenů a jejich obrovské zásluhy byly tak dlouho pošpiňovány, shazovány a zamlžovány etnocentrickým bílým mužem.
(Joseph Medicine Crow, "From the Heart of the Crow Country: The Crow Indians‘ Own Stories")
A tady je tvrzení o magických učitelích od Gwydiona Pedderwena:
Mnohé z toho, co zjistíte o čarodějnictví, vás zřejmě připraví o většinu iluzí. Ale pamatuj, že nic z toho, co tě mohu o čarodějnictví naučit, bude natolik obohacující, jako to, co se naučíš sám od sebe. Ušlechtilost, když mi odpustíš takto zjednodušenou definici, je pravou esencí Umění. A přesto je velmi neobvyklá.
Najdeš sobecké, egoistické, neurotické a nedisciplinované lidi, kteří znají jména Bohů. Jsou skutečnými čarodějnicemi. Mnohem spíše než přeslazené superdokonalé bytosti, které to předstírají. Můžeš je nenávidět, jenom jestli… protože jste zhýčkaní. Ale tyto zřetelně nepatřičné a jaksi nezapadající čarodějnice tě naučí více, naučítě lépe praktikovat magii než všechny ultrapozitivní čarodějnice, které najdeš.
(Gwyddion Pedderwen, "Anatomy of a Witch")
Nebo jak to říkával Bob na Sezamové ulici (???, pozn. překl.)
Jedna z těch věcí, není jako každá,
Jedna z těch věcí prostě nezapadá
Povíš mi, z nich která to je
dříve než má píseň dohraje?
Spousta učitelů, kteří se specializují hlavně na rozdávání svého antisocíálního chování a říkají tomu učení, se schovávají za masku šprýmaře. "Budu tě oblbovat a dělat z tebe blbce a tím tě učiním moudrým!", říkají. Mezi některými "učiteli" je také rozšířena slušná porce balamucení; když si dostatečně blbý na to, aby ses nechal oškubat, tak tě oškubají. Jde jim hlavně o: peníze, sex, potěšení ega a podobně.
Jsou-li přesně vystiženi kritikou a odhaleni, vždykcy vytáhnou z kloubouku jednu ze dvou taktických obran:
1) Já jsem šprýmař. Budu z tebe dělat blbce a zneužívat tě a staneš se moudrým. Jaká že je to moudrost? Hmm… přece lekce, že nemáš každému věřit. HAHAHAHA! Proč se nesmějete?
2) Já jsem učitel! Jelikož mám všechna tajemství, jsem mimo veškerou morálku, která zahrnuje zdvořilost, trpělivost, soucit a podobné buržoazní kraviny! Vaše etika mě nezajímá neboť já jsem již obsáhl vše a jsem už dávno někde jinde. Co je to, co jsem obsáhl? No… to ti povím, ale napřed si musíš sundat kalhotky. Ne? No… a co takhle 500 dolarů nebo něco na ten způsob, nebylo by?
Když se však podíváme na citaci Josepha Medicine Crowa, můžeme si všimnout, že duchovní učitel, skutečný medicinman (oproti obrazu velkého druida, jak ho má vsugerovaný bílý muž) je člověk, který musí zapadat do společenství. Což rozhodně nedosáhnete tím, že budete lidi zneužívat, oškubávat a nabízet jim laciné divadlo a podvody místo skutečné pomoci.
Dříve či později tě tvé podfuky dohoní, zvláště v malém společenství. Začnou kolovat historky, že jsi falešný hráč a lidi si na tebe posvítí. To není nic, co bych si vymyslel. Stačí se pořádně podívat do knih o kultuře a antropologii. V jedné knize (Vodun – těžko říct, jestli se jedná o autora nebo název, pozn. překl.) takový člověk ztratí celou svou kongregaci a kontakt se svým Iwa, protože lhal a využíval lidi.
S tak bohatou zkušeností u přírodních národů nechápu, jak může kdokoliv dobrovolně snášet špatné chování učitelů. Kdyby mělo jít dítě do školy do první třídy a učitel by mu řekl: "naučím tě algebru, ale nepřed se přede mnou musíš plazit po skleněných střepech a pokud chceš do druhé třídy, musíš se mnou mít sex", šel by okamžitě do báně a jen tak by z ní nevylezl.
A přesto v mnoha variantách současného pohanství (a speciálně v šamansky orientovaných formách) slyšíme historku za historkou o tak zvaných "učitelích", kteří dělají jeden nestydatý čin za druhým a nikdy za to nejsou svým společenstvím konfrontováni se zákonem. Nikdy.
Jsem naprosto konsternován pohany, kteří vybouchnou po každé, když se dozvědí o pedofilních katolických knězech a při tom nemají co říci o predátorech ve své vlastní komunitě. Což je jakýsi morální ekvivalent toho, když církev přemisťuje kněze s tendencemi k sexuálnímu zneužívání na jiná místa, aby jméno církve nebylo poskvrněno.
Chci říci následující a chci to říci jasně: Jestli se prezentuješ jako učitel a jsi sprostá svině, která tento titul používá, jen aby získala nějaké výhody – peníze, sex nebo kontrolu nad lidmi – podle
mě nejsi žádný učitel. Nejsi ani šprýmař. Jsi kretén. Čistě a jasně. Obyčejný podvodník a lhář. A nevěřím, že si Bohové takových lidí váží.
Je spousta takových lidí, kteří vyznávají jakousi "stezku levé ruky", která nevyžaduje dodržování "běžné morálky" nebo respekt k "etice". Myslím si, zcela upřímně, že tohle jsou sračky nejtěžšího kalibru. Koncept "stezky levé ruky" byl na západě naprosto chybně pochopen a používán jako ospravedlnění zvrhlosti idiotů a nedostatku disciplíny mnoha lidí.
Otevřeně, za velkou část tohodle obviňuju Aleistera Crowleyho. Byl vyspělým mágem, který k tomuto oboru přispěl obrovskou měrou, ale zároveň to byl král mezi kretény. Jeho přínos je bohužel zkažený obrovským egoismem, mnoha závislostmi a neschopností pochopit sebe sama. Podle mého názoru nikdy nedosáhl pochopení Svatého anděla strážného, protože jeho život tuto skutečnost prostě neodrážel.
Na konci života zemřel Crowley sám a v chudobě, zcela závislý na heroinu, někde v ubytovně. Byl ve své podstatě "učitelem", který absolutně ztratil své přivrženci díky svým výstřelkům, zneužívání a (řeknu to) své hlouposti. Jeho učení, již nezatížené skutečnou a nechutnou realitou jeho života, nabralo dech až po jeho smrti. Ale skutečná pravda o něm je podle mě ta, že pokud by skutečně dosáhl jakýkoliv druh božského vědomí, jeho život by vypadal jinak.
Je to pravda, že "sobečtí, egoističtí, neurotičtí a nedisciplinovaní lidé jsou skutečnými čarodějnicemi?" Moje odpověď je jednoznačná – NE. Mohou mít určitou sílu na určité úrovni, ale v nejlepším případě jsou jako opilec s pistolí. Můžete jen doufat, že co nejdřív zastřelí sami sebe, než dostanou příležitost ublížit někomu okolo. A skutečně málokdo se k opilcovi s pistolí půjde učit ostrostřelbě.
Článek převzatý ze stránky:
http://www.livejournal.com/users/happydog/274358.html
(c) Majitelem autorských práv je Šťastný pes, který je autorem článku.
Pochází ze stránky http://www.ammoday.com
hmmm…Zajímavé, pravdivé,… pravda je, že „dobrý“ (kvalitní, schopný a laskavý) učitel se hledá špatně. Zřejmě právě proto, že nemá zapotřebí takového „humbuku“ okolo sebe.
S některýma věcma nesouhlasím, třeba s věcma o AC.
ACVelmi si toho člověka vážím za jeho přínos západní okultní tradici. Na druhou stranu po tom, co jsem si přečetl v jeho nedávno vydané biografii „Magický život AC“, nemohu než dát autorovi tohoto článku za pravdu.
Tak to je pěkně natvrdo ale pravdivě popsaná realita.
AC byl hobado ale ne takový jak se obecně soudí, IMHO to měl hodně dobře rzmyšlený
Livejournal lives 🙂 Ovšem ještě jedna komunita je zde velice zajímavá – http://www.livejournal.com/community/wiccanwitches.
odkazAni nebolo treba chodiť tak ďaleko. Ja som kedysi našla niečo na túto tému
http://zeme.mysteria.cz/view.php?cisloclanku=2005030301
a musím povedať, že ma to dosť znechutilo.
odkazAch, tá skleróza – začiatok toho šlánku je tu:
http://zeme.mysteria.cz/view.php?cisloclanku=2005022001
Hovado!;
Hovado!AC možná byl hovado, možná né takový, jak se obecně soudí, ale to je celkem jedno. To, čím bych se chtěl zabývat je to, že hovadem nemusí být jen hovado.
Můžete být naprosto tuctovým člověkem s naprosto průměrnými zájmy perfektně zapadajícím do společnosti, přesto se z vás může stát bez vašeho přičinění hovado. Jak? Jednoduše! Stačí, aby o vás někdo něco řekl. Vůbec to nemusí být pravda, ale pokud řekne vhodnou věc ve vhodný čas na vhodném místě, budou tomu věřit všichni, kterým se to donese. Protože ono jedno vyprávění na moc dlouho nevystačí, dojde k jeho vylepšení a vznikají tak neuvěřitelný báje, že když je člověk zpětně slyší, tak se nestačí divit.
Navíc. Terčem takových útoků se stávají lidé trochu jiní, než průměr, stačí na to, aby třeba měli nějakou vrozenou vadu, nebo na to stačí nějaký výraznější povahový rys (třeba šetrnost), jiné náboženské vyznání, či nějaká naprosto nepodstatná ,,pitomost“.
O cizích chybách se totiž výrazně líp povídá, než o vlastních, bez ohledu na to, zda ty cizí chyby existují, či nikoliv. Netvrdím, zda AC bylo hovado, či nikoliv, jen chci podotknout, že to nemůže soudit nikdo, kdo ho skutečně důkladně nepoznal, ikdyž připouštím, že základní podmínkou k souzení je nevědomost soudce, bytost vševědoucí nikdy nemůže soudit, protože chápe pohnutky činů jiných.
šamanTo Benghi: Že máš rád Karla Čapka? Tvoje stručné pojednanie o tom, ako prílišné poznanie človeka znemožňuje jeho súdenie som čítala už v jednej z jeho poviedok.
Čo sa týka šamanov, mágov a učiteľov všetkého druhu, určité typy sú asi doslova nesmrteľné. Vrátane tých, ktorí sa vydávajú za držiteľov múdrosti a snažia sa toto svoje postavenie dobre speňažiť…
leyshaTak to zrovna říct nemůžu, ale nemám k tomu odpor. Máš pravdu, v nějakém jeho dílku to je, ale už nevím v kterým. Vtip je v tom, že jsem to v Čapkovi takhle formulované našel až v momentě, kdy jsem to trochu jinak říkal, pročež jsem tu jeho formulaci tak nějak přijal, neb se mi zdála být lepší, kratší a výstižnější. Totéž (ale jinak napsané) najdeš mimo jiné i v knize Cerrito Lia:Z boží kanceláře. Myslím si, že ta myšlenka není Čapkův vynález ač dokázat to nemůžu. Imho to bude hodně staré, ale netuším jak.