Před časem jsem si podle dostupné literatury sestavil takovou pracovní tabulku korespondencí jednotlivých Bohů slovanského pantheonu a to včetně těch, o kterých nikdo neví, zda byli skutečně uctíváni. Je to ten nejzákladnější přehled, který může dát pojem o základních typech energie a všechno ostatní z něj už zkušený čaroděj či magik pro svou další práci odvodí sám.
Pravověrní pohané asi při pohledu na takovýto způsob práce skřípají zuby, neboť toto třídění vychází z kabalistického stromu života. Ten je však podle mě zatím stále nejdokonalejších schématem rovin skutečnosti, který máme jako čarodějové k dispozici a sám za sebe mohu říct, že nemám absolutně žádný problém jej coby pracovní nástroj používat. Jako výrazový a symbolický prostředek má sice pro pohany některé nevýhody, avšak zároveň také celou řadu předností.
O slovanských božstvech je možné se dočíst mnohem lepší informace například na stránkách Rodné víry, na tomto webu nebo na http://www.pohanstvi.net.
Kether
Perun – blesk, hrom, nebe
Svantovit
Chochma
Svarog
Bělobog
Rod
Bina
Morana (Zima a smrt)
Porvata
Rodenica
Černobog
Chesed
Stribog – vítr, počasí, krása, moudrost
Gebura
Perperuna (Ohnivá Bohyně)
Radogost – válka, vegetační božstvo
Jarovit – válka, vegetační božstvo, jaro
Tiferet
Svarožic
Dažbog
Chors-Dažbog
Necah
Živa – životní síla, příroda, květiny
Lela
Hod
Jesod
Mokoš – voda, země, úroda, měsíc
Malchut
Vlhká Matka Země
Teda nevím…No, já z toho taky skřípu zuby. Ono je podle mne dost zbytečné škatulkovat bohy (a ještě k tomu podle Stromu). Navíc bohové se nekryjí se sefirot, takže to vždycky bude jen HODNĚ přibližné (významnou úlohu zde taky hraje to, že o slovanských božstvech nemáme dost informací). Taky vlastně k čemu? Když můžu použít sefirot, tak proč na ně lepit jiná jména?
Koukám, že jsi vycházel z Kariky. Sestavit Strom ze slovanských božstev zkoušel i Kefer (Syntetická magie, str. 266 – http://www.grimoar.cz/jk_06/jk_06_30.php ), ale udělal ho úplně jinak:)
Ano… vycházel jsem z Kariky, ale zdaleka nejen z něj. Byl to každopádně on, kdo mě na to přivedl. Jestli to je či není zbytečné je otázka. Stejně tak je otázka, do jaké míry se kryjí či nekryjí se sefirot, na což si určitě netroufám odpovídat. Třeba taková Mokoš má určitě aspekty Jesodu stejně jako Malchutu a Necahu, takže zkoušet ji přiřadit tam či onam je neřešitelný problém, jehož smysl je navíc dost diskutabilní. Se Stromem i Božstvy se dá ale pracovat různými způsoby a některé se překrývají. Je mi jasné, že tento článek může vzbudit odpor a nesouhlas. Jeho účelem je spíš vyprovokovat na toto téma diskuzi. Díky za odkaz na Kefera, mrknu se na to.
bohyneChcela by som sa spýtať, odkiaľ máš info o ženských bohyniach – tých menej známych – Perperuna, Lela, Porvata – a nakoľko je ich uctievanie vôbec historicky overené – rada by som sa o nich niečo viac dozvedela, väčšinou je všade venovaná pozornosť hlavne bohom. Díky.
Sorry, pozeram teraz, ze Porvata je asi chlap 🙂 Zaujima ma hlavne ta Perperuna…
Perperuna a Porvata – tahle jména jsou myslím z „rukopisů“ (Zelenohorský a Královédvorský), ale na jistotu ti to teď neřeknu, protože nemám literaturu k dispozici. Tak jako tak je tu zajimavá podobnost se jmény Perun a Persefona (ta je obzvlášť zajímavá, protože je starořecká). Lela je ze Slovanského kalendáře. Pokud se jedná o historickou podloženost, už v úvodu jsem říkal, že jsem do seznamu zařadil i z tohoto hlediska diskutabilní božstva.
Perperuna a PorvataNěco jsem o nich našel, ale asi je to ten případ, kdy se dochovaly jen jména:
http://en.wikipedia.org/wiki/Porvata
http://en.wikipedia.org/wiki/Talk:Perperuna
ErrTen druhej odkaz nefunguje kliknutím (nbere to „:“), takže je třeba ho zkopírovat ručně.
Díky! Ty jo to je super informační zdroj!!!
Díky!
bohyneČo sa týka bohýň slovanského panteónu, zaujímavé informácie a mená som našiel v knihe „Velesova kniha“ (vyd. Dobra). Sú to mená skôr pre východnú oblasť slovanstva (ruský okruh), ale stojí to, myslím, aspoň za pozretie.
M.
http://travel.emao.org/ clarion hotel riverside