Krátká vzpomínka na sobotní psytrance večírek v klubu Guru aneb jak jsme s Barakou pěkně zakalili ve dvou.
V klubu Guru jsem byl poprvé. A musím říct, že jako prostředí je na podobné akce celkem fajn. Prostor je řešený netradičně – hrálo se z levé strany z balkónu, na který museli páni umělci šplhat po žebříku. Hlavní pódium bylo většinu času prázdné a bylo částečně zakryté plátnem, na které se promítaly projekce.
Přišli jsme hodně brzo a tak jsme si příjemně poseděli u stolku, ze kterého bylo krásně vidět na celý hlavní prostor. Rozhlíželi jsme se a obdivovali dekorace. Ty nás nijak zvlášť neoslovovaly kromě jedné hodně tmavé poblíž baru. Videoprojekce s kostlivcema, psychózníma nápisama, úryvkama z filmu Baraka a molekulama DMT byla taky moc prima, i když nám přišlo, že se celkem opakuje.
Ze židlí nás okolo půl jedenácté zvednul až Searcher, který nám k tanci pouštěl jednu vymazlenou pecku za druhou. Moc velkou radost nám udělal skladbou Good and Evil od Psyfaktor (aspoň myslím, že to byla ona) a vůbec hrál tak hezky uhlazeně a svižně. Moc nás to bavilo. No a pak nastoupil (myslím) Gondar a začaly se hrát nářezy. Hluk začal skákat, dělat kotrmelce a zamotávat se sám do sebe a beaty pekelně houstly. Tu a tam do toho něco z beden zahuhlalo česky a byl to čím dál větší mazec.
Nevím kdy přesně (asi někdy před půlnocí) se na pódiu objevili takové zvláštní nagelované zjevy a s nimi jedna dívčina ve slunečních brýlích. Měli bílé rukavičky jako mají mimové a předváděli cosi mezi tancem a pantomimou. Úplně jsme se na nich zasekli a nebyli jsme si jistí, jestli jsou jejich domovem house party nebo asteroidy v Kuiperově pásu. Objevovali se a zase mizeli a byli moc vtipní.
Mezi tím už jsme byli s Barakou značně zmožení neustálým tancem a začali jsme kalit Semtexy s vodkou. Musím říct, že když člověk nemá tyhle fajnová pitíčka s sebou (např. open-airy), tak se to docela prodraží. Občas jsme se posadili nebo sledovali videoprojekci. Protože jsme pořád tancovali, vůbec nám nedocházelo jakou máme hladinu. Až když jsme okolo třetí hodiny ráno vylezli před klub, došlo nám, že jsme náramně pěkně upravení a tak jsme se vydali k domovu.
Super! Celkově se nám na Hypnotic Waves II moc líbilo. Prostředí bylo takové skoro rodinné, hrály se celkem pěkné věci a vstup byl zadara. Chyběla nám jen čajovna nebo chill-out, ale člověk nemůže mít všechno. O to barevnější byly naše sny, ve kterých nás tahle senzační hudba navštěvovala až do rána se spoustou barev…
