Liberec a Eastwick

Díky pracovním povinnostem jsem se sice dostal v pátek domů okolo půlnoci, nicméně hned v sobotu ráno už byly jen samé radosti. Vyrazili jsme jako dvoučlenná pražská delegace směr Liberec. Sraz jsme měli na libereckém nádraží. Ve složení já, Baraka, Chester, Vermarka a Lirio jsme se vydali na výlet do přilehlých lesů.

Měli jsme tu čest být zavedeni na místa, kde jedna ze dvou aktivních libereckých skupin pořádá své rituály v přírodě. Musím říct, že jsem byl místem doslova uchvácen. Dominovala mu malá skupinka kamenů a ohniště, které tvořily malé kouzelné prostranství kryté lískami, duby a jeřáby. Okolo byl výhled na louky, les se rozprostíral nedaleko. Na loukách kvetlo kvítí, okolo zpívali ptáci… naprostá idilka. Rozdělali jsme oheň, pekli buřty a povídali si o všem možném. Obětovali něco málo místním duchům a ohni. Lenošili jsme na dece, vyprávěli si různé historky a den poklidně plynul. Pozdní odpoledne jsme pak věnovali společnému cvičení wydy na louce. Pomocí cviků jsme nasáli mnoho čerstvých sil přímo z vlhké hlíny a lesů okolo a takto občerstvení jsme se vydali na zpáteční cestu.

Ten samý sobotní večer probíhala v Liberci ještě jedna paralelní soukromá akce, a sice komorní rozlučková rockotéková párty s naším kamarádem Joem z Kanady, kterou pořádal Eurik. My jsme však sobotní odpoledne ukončili stodvacetikilometrovou štrekou do Litoměřic, kde se nalézá obávaný Eastwick – centrum všeho hříchu a rezidentní sídlo soudných sester. Týnka s Romanem nás přivítali mochítem, sangrií a dýmkou míru. Jelikož jsem si s sebou přivezl také DJskou techniku, nainstaloval jsem ji společně s Romanem do prádelny, která v současné době slouží jako masážní salón a přechodně se tak změnila v pódium. Měla okno otevřené na zahradu, skrz které jsme do sester (Týnky a Baraky) i do sousedů valili psytrance pěkně od podlahy celý večer a ještě prakticky celý další den. Relaxovali jsme si na zahradě, popíjeli drinky (sangrii nebo mochítka), střídali se u mixpultu abylo nám hej.

Domů se nám pochopitelně nechtělo a vraceli jsme se až hodně navečer. Tak krásných a odpočinkových víkendů bych si přál zažít víc. Tenhle byl tak krásný a příjemný, že si jej budu ještě dlouho pamatovat.