Samain již mám za sebou. Ten letošní byl pro mě zlomovým (to je svým způsobem každý rok) a nesmírně hlubokým zážitkem.
(c) Painting by Molly Sullivan, owner of the site: http://www.starcraftsob.com/
Listí na stromech a ranní mlhy nás nenechávají na pochybách o tom, že přichází podzim. Je období poslední sklizně, po ránu se objevují první mrazy a sluneční světlo slábne. Konec října je na spadnutí.
Mně se pootočilo kolo roku tento víkend. Ten zvuk byl hutný, temný a těžký. A s ním umřelo další léto.
Hořela okolo mne světla a najednou byla tma. Viděl jsem temnotu, dotýkal se temnoty, dýchal jsem ji a cítil. Byla studená, prázdá a přece plná a ostrá jako čepel nože. Díval jsem se do tváře Pána smrti, temného Boha, který svým mečem přetíná vlákna poutající nás k tomuto světu. Dal mi možnost spatřit osamění i spravedlnost ve smrti. Ukázal mi, kam odcházejí ti, na které vzpomínáme i ti, na které nevzpomíná nikdo… opuštění lidé i zvířata, která zabíjíme pro ošacení a jídlo. Viděl jsem zástupy duší takových i jiných. Bylo jich moře. Sahal jsem na závoj a díval se skrz něj. Dotýkal jsem se toho, jaké to bude, až umřu a nechám tu svoje tělo a odejdu za nimi.
Bylo to … rozdvojené, prostorné, plné vláken, studené…
Viděl jsem tam svoje dědečky i své babičky. Klečel jsem před nimi na kolenou a díval se jim do tváří. Usmívali se na mě. Cítil jsem svou nicotnost tváří v tvář tolika naplněným životům. Cítil jsem obdiv a úctu.
Pak jsem je pozval na oslavu, jídlo, koláče a lahodné červené víno. Pozval jsem je všechny. Ty, které miluji, i ty, kteří jsou sami a nikdo na ně s láskou nevzpomíná. To místo se změnilo v hřbitov, dokonce i jeho vůně byla taková. A tak jsem s nimi se všemi povečeřel a uctil je dobrým jídlem a pitím. Možná… že mezi nimi byl i někdo z mých pradávných předků a smál se, když viděl syna svých nespočetných synů jak mu vzdává hold a jak připíjí stejné Síle jako on kdysi dávno.
Ta Síla je životem i smrtí a ona je tajemstvím věčného tance Kola roku, který oslavujeme.
Tak tedy… na Smrt a na Život!
Samain je pro mě tím nejvýraznějším a nejdůležitějším obdobím v kole roku. Nevím proč, ale tak nějak k němu mám nejblíž a je to období, kdy jsou mé pocity a prožitky hlubší než kdy jindy. Také většina zlomových událostí mého života se koná právě v tomto období. Jsem zvědavá, jaký zlom mě čeká letos. Takže na Život a na Smrt…
Samhain je nejúžasnější období celého roku. Všechno tak krásně končí a letos obzvlášť. Asi je to nějaké všeobecné, Samhain je i pro mě zlomovým okamžikem (první rituál, poslední rituál s covenem a myslím, že letošní rituál bude také jedním z těch nejzásadnějších).
Ale nemůžu jako vy napsat „na život a na smrt“, smrti se přese všechno strašně bojím…
LithinJá taky. Ale daleko víc než smrti se bojím bolesti.
Když jsem jel včera metrem, skoro mi z přemýšlení o smrti a zániku ruplo v bedně…Období Samhainu je hodně hluboké, ale nejvíc ho mám rád když končí.
"Maso"Nemůžu jinak než se připojit. Samhain je i pro mě obdobím, kdy se duše čas od času zastaví a ví, že zrovna není sama. Konce a začátky, zlomy a ztišení, řev a pláč, smutek a štěstí, slzy pokory, slzy úcty.
Ja toto obdobi beru jinak.Pro me je to obdobi velmi zvlastniho cestovani a rozvoje.I kdyz nebyvalo tomu vzdy tak.
Pro me je tahle cast roku skoro nejpozitivnejsi (po zime), bude to jednak tim, ze je ve me temny buh zdaleka nejsilnejsi archetyp, druhak tim, ze jsem fotograf a z teto casti podzimu delam pravidelne louzicky.
To RakeshTemný archetyp…teda, na to musíš být obzvlášt pyšný!
To RakeshLOL! Temný arechetyp? Kočičáku, nechtěj mě rozesmát, ty bys přezářil i Slunce. 🙂
Obcas mivam zatmeni:)