Om Shiva

Velmi strucne a bez diakritiky.

Vcera rano jsem pristal v Dili. Od te doby se mi stalo neuveritelne mnozstvi velmi zajimavych veci. Bohuzel nemam cas je sem napsat vsechny. Nicmene dva z tech silnych zazitku, ktere se daji publikovat a citim, ze patri do denicku, je jeden zvlastni obraz a jedno zvlastni pozehnani.

Zpoza okna auta jsem videl ledacos, ale nejsilneji mnou pohnul pohled na asi desetiletou holcicku v potrhanem obleceni, ktera evidentne zila na ulici a ktera mestem nesla v naruci miminko. Nevim, kde k nemu prisla, ani nic dalsiho, ale nejak jsem citil, ze je to jeji mladsi braska a ten pohled byl strasen zvlastni a smutny. Veta, ktera se mi pri tom objevila v hlave je:

Tento svet nelze zachranit.

Jeste ten den jsem navstivil chram Bohyne Lakshmi, abych se poklonil zdejsim Bohum.. Nasel jsem v nem tri hlavni oltare. Oltar Bohyne Durgy nicitelky, v samem stredu chramu oltar Lakshmi, Bohyne blahobytu a potom konec oltar Shivy, Boha zniceni a zaniku. Stal tam dlouhovlasy opredeny hady a srpkem mesice. Obetoval jsem mu tedy a jeho knez mi dal pozehnani a na cele mi udelal tecku z sedeho popela. Tam na tom miste jsem Shivovi nechal spoustu krasnych vzpominek a pripoutanosti k nim. Vzal to vsechno k sobe a jako upominku jsem od kneze dostal maly oranzovy kvet. Chvili jsem tam jeste stal a vcitoval se do toho, kdo je Shiva a vnimal jej v kontrastu k Visnuovi, jehoz oltar jsem nasel opodal.

Shiva je chrtan minulosti, ktery polyka pritomnost. Visnu je dar budoucnosti, ktery vstupuje do naseho zivota jako pozehnana pritomnost.

Shiva za mnou prisel i v noci. Ale to uz je jiny pribeh, ktery patri mezi posvatna tajemstvi …. necitim jako spravne psat jej na internet.

….Om Shiva.

16 odpovědí na “Om Shiva”

  1. *úplně se rozplývá a děsně závidí* Vidíš, že to v té Indii není tak hrozné. Přeju ještě víc indických zážitků!

  2. No tak to, co jsem napsal, samozrejme nemeni nic na tom, ze pocitam kazdou hodinu, ktera me deli od okamziku, kdy se moje noha opet dotkne ceske zeme. 🙂

  3. Zamrazilo mě,jak si psal o té malé holčičce,přijde mi to dost smutné.Chudinka,ale jak si psal,tento svět už asi opravdu nejde zachránit:(
    Jinak měj se tam hezky:)

  4. EuridikaJo… kdyz tady tak pozoruju ten beznej zivot na ulicich, tak na tom vidim, co v mym vlastnim zivote opravdu JE dulezity a co je uplne marny a zbytecny.

  5. ZahradaAno věřím,pro mě by bylo moc těžké vidět tam takhle ty děti..je to krutý,protože za to třeba ani nemůžou,že jo..Pro ně musí být důležité i to co je pro nás postradatelné..:(

  6. No jo, doma je prostě doma. Musím uznat, že za tu druhou tvář Indie (k níž patří právě žebrající děti) bych asi brutálně trpěla – protože bych jim nemohla pomoct. Jsem teď na podzim nějaká přecitlivělá. 8)

  7. Na chudý děti jsem si vzpoměl včera, když jsme zkoušeli jak se šiška gothaje odráží od stěny. Úplně jsme ji zmrvili a museli vyhodit….

  8. Pomáhat musíme, závisí na tom rovnováha věcí. Někdy dokonce musíme být nápomocni těm, kteří chtějí pomáhat. Jestli se o tom budeš chtít dovědět víc, ozvi se, až se vrátíš.

  9. UlrikeTo ja samozrejme vim a netvrdil jsem opak. Dokonce jsem zacal vazne uvazovat o zapojeni se do programu adopce na dalku… pres nekterou organizaci vzdalene „adoptovat“ nejake dite prave tady v Indii. No… kdo vi, kazdopadne az se vratim, ozvu se … treba mas taky nejake zajimave tipy.

  10. To s tou holčičkou je hrozný. Ale myslim si, že ona to tak jako my nebere. A dokáže s tim žít. U nich je bohužel normální, že v dětství příjdou o rodiče a musej se starat třeba v deseti o mladší sourozence. Málokterej člověk z Evropy by se s tim dokázal vypořádat.

  11. Ja uz cernouska adoptovanyho mam. Kazdopadne takto primarni konfrontace s tim, co se na svete deje cloveku pomuzou opravdu si uvedomit, co je milosrdenstvi. Neni to nejaka pokrytecka povinnost nebo rozplizle preslazeny nahaneni bodiku. To je degenerovany mysleni, ktery se s utrpenim nikdy doopravdy nesetkalo. Ve skutecnosti je to jedina moznost.

  12. Tu cestu ti hrozně závidím, upřímě…hlavně chrámy, které jsi navštívil..jinak opavdu smuné zážitky života dětí na ulicích, chudoba, hlad…ale pro takové zážitky pak člověk může zajet i do Prahy…Ruska…Afriky-tam bych se zase chtěl moc podívat já… -V-

  13. :/Tenhle svět sice možná nelze zachránit, ale věřím, že to si mnozí říkali už stovky, možná i tisíce let nazpět.
    „Rather be one of the ones – that keeps on trying
    Rather be one of the few – that wont stop fighting
    Rather be one of the ones – that keep surviving
    I´ll be around – stand my ground
    Come whatever….“
    (Amy Diamond, One of the Ones)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *