Ve víru…

Proč se tu nevyskytuje moc nových příspěvků.

 

Sliboval jsem si, že po návratu z Indie se podělím o spoustu dojmů a napíšu nějaké rozsáhlé pojednání. Na místo toho je ale můj návrat sledem nepředvídaných a ve směs nepříjemných událostí, které mě připravují nejen o elán, ale také o volný čas. Všechno začalo již na letišti v Dílí. Opožděný let do Mnichova zapříčinil to, že mi uletělo letadlo do Prahy, takže jsem na mnichovském letišti strávil celé odpoledne poflakováním, pokuřováním a konverzací s čínany na politická témata.

Příliš mě nepřekvapil fakt, že do Prahy vůbec nedorazilo moje zavazadlo a nikdo ani nevěděl, co s ním je, neboť jej nenašli v systému (jakýmsi zázrakem mi bylo nakonec doručeno v noci z neděle na pondělí).

Další radost na mě čekala v neděli večer, kdy jsem zjistil, že jsem vlastní roztržitostí kompletně vybil baterii v autě, takže jsem musel narychlo řešit zprovoznění vozidla, které jsem zrovna nutně potřeboval. Do toho všeho se navíc přidávají všelijaké duševní stavy vesměs hodně ošklivé a celé toto období zdá se být poznamenáno nepochopením, ztrátami a nepříjemnostmi všeho druhu.

Aby toho nebylo málo, tak jsem v Indii chytil nějakou nepříjemnou virózu zkombinovanou s nachlazením, které vygradovalo po té, co jsem absolvoval cestu z letiště domů oblečen pouze do mikiny. Když jsem odjížděl bylo výrazně tepleji a možnou změnu počasí prosincovým směrem jsem poněkud podcenil.

Zkrátka užívám života plnými doušky. Mňam!

 

 

21 odpovědí na “Ve víru…”

  1. No však už je to v pohodě. Jsem to tuhle někomu vyprávěl a ta osoba dostala záchvat smíchu, že je to prý jak z nějaký grotesky. Od tý doby to beru taky tak a říkám si, že když si dělá život prdel ze mě, tak mi nezbývá nic jinýho než si začít dělat prdel z něj.

    Takže dnes večer jdu do Pruhonickýho lesoparku na šišky a beru si s sebou plavky …

  2. Zahrado!!!!Stačit bude, ale musíš se mazat každou hodinu, po hodině se totiž krém v kůži vstřebá a místo pozitivního účinku má účinek extrémně negativní.

  3. Chííí, škoda, že dneska večer už nestihnu zajet do Prahy :))
    Jo a dělat si z života prdel je nejlepší způsob, jak ho přežít. 8)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *