Všem, kterým stačí vidět a slyšet. "Pohanským puristům" vstup zakázán…
Před poutníkovou tváří se objevila obrovitá hlava starého muže s dlouhými vlasy. Jeho tvář byla ověnčena vráskami a jeho pootevřený úsměv napolovic jakoby se na něj díval více než jeho oči. Tak jako se napůl usmíval, tak jakoby i napůl neexistoval. Veliká hlava se splývajícími vlasy vpletené mezi černou a šedou zakrývala i pohled jen napůl a zčásti propouštěla odražené sluneční paprsky. Uprostřed průsvitné hlavy se otáčelo znamení ze tří stříbrných hranolů. Odráželo odlesky jakoby bylo ze skla. Možná to byl křišťál vyleštěný dechem uplynulých věků. Ukazoval světu své tělo jako omámená tanečnice.
Jsem znamení Kaina.
Jsem pečetí tvé vůle a přirozeného řádu věcí.
Jsem to, co leží mezi tebou
a ostatními, když porušíš pravidla.
Jsem to, co tě vyděluje
a jsem tvými vlastními činy.
Jsem překročením čáry
a ležím mezi tebou a skupinou
jako poražený strom pýchy.
Jsem tím, co položíš mezi sebe
a ostatní, když obětuješ své místo.
Jsem ztracenou loajalitou i nití,
která zaceluje propast.
Není Bohů, chceš-li,
ale přirozený řád věcí jmen nepotřebuje.
Jsem to, co tě navždy odliší,
když tvé ostří utrhne s ovocem i tvou větev
a zrodím se z kapek mízy.
Jsem tvou svobodnou volbou.
Jsem tvou vůlí.
Jsem znamení Kaina.
Tančíčí křišťál se vzdaluje kamsi do tmy a úsměv na tváři muže se uzavírá a zaceluje. Průsvitnost ustupuje hmotě tam, kam jednou odejdeme všichni. Hlava dává vyniknout svým očím, které splývají s poutníkovými vzpomínkami.
Já jsem Kain.
Jsem ten, kdo potřísnil Zemi krví člověka.
Buď pamětliv mého příběhu ve všem, co děláš,
neboť z přirozeného řádu věcí není úniku.
Před poutníkovými zraky mizí cesta i obří hlava s šedými vlasy do neznáma a on přivírá zrak do snesitelné rozmazanosti. Svět se potápí do tmy a zaplňuje se hvězdami. Poutník obrací svou tvář k nebi, na níž září milióny hvězd. Nelze je spočítat, změřit ani zachytit neboť ony jsou časem, který odbíjí v poutníkově hlavě okamžiky půlnoci. A se zánikem tajemství skončí i běh času. Nebeský svit a nekonečnost světů není jen obrazem, ale i hlasem v poutníkově hlavě, který s sebou odnáší i jeho příběh.
Každý muž a každá žena je hvězdou.
(c) obrázek pochází ze serveru http://www.cnn.com
Kotel!!!rád bych napsal nějaký méně puberťácký komentář, ale tohle mne prostě rozbilo @_@;
Velmi pekne i presto ze Kaina vnimam zcela odlisne. Preju hodne stesti i nadale.
Na podzim to vypadalo, ze se Zahrada stane chaosmagem, ted to vypada, ze z nej bude thelemita 🙂
Fíííha.:)