Včerejší Pub Moot PFI v Praze byl velmi milým komorním setkáním.
Pražské setkání členů a příznivců Pohanské federace se odehrálo v Magické Jeskyni Dragonari v Holešovicích. Sešlo se nás včera nakonec celkem devět. Tématika, kterou jsem si pro toto setkání připravil, byla trojnost v mytologii, trojné Bohyně a trojní Bohové. Měl jsem v úmyslu nastartovat diskuzi několika zajímavými otázkami a nadále ji nechat plynou vlastním životem. Vzniklá debata byla poměrně zajímavá. Probrali jsme trojnost v keltském, germánském, řeckém, slovanském i hinduistickém panteonu. Dozvěděl jsem se něco nového o Nornách a také o jiných Bohyních a nasbíral zajímavé názory, které považuji za užitečné.
Nicméně téma hovoru se velmi rychle překulilo k lidovým pověstem a pohádkám, přičemž debata se točila okolo otázky, proč se všechno vyskytuje třikrát, sedmkrát nebo dvanáctkrát. Nejzajímavějším postřehem pro mě osobně pak byla skutečnost, že legendy a příběhy byly po většinu lidské historie společné dospělým i dětem. Teprve ve dvacátém století jsme ve větší míře svědky toho, že příběhy se zásadně dělí na to, co je pro děti a na to, co není pro děti. Tento fakt mi nějakým způsobem zůstal v paměti a ještě stále si jej nějak pro sebe chroupu a přemýšlím nad ním. Pokud by někoho z čtenářů k tomuto něco napadlo, nechť se neváhá vyjádřit v komentářích. Tuto zvláštnost totiž považuji za skutečně neobyčejně zajímavou a přitažlivou a až podezřele mi tak nějak koresponduje se velikým rozmachem ateismu, kterého jsme ve stejné době svědky.
Report Eolin a fotky z této akce najdete zde .
(c) obrázek převzat z http://www.dickinson.edu/
A co devítka?Za devatero horami a devatero řekami…
Jo, devítka mě taky napadla, ale mlčel jsem, protože jsem včas nevymyslel konkrétní případ. Jasně… devítka taky. 🙂 Je zajímavé, že se vyskytuje nejčastěji v tomto spojení, které značí velikou vzdálenost… jakoby to mělo čtenáře či posluchače odnést do jiného světa. Třeba to je tím, že devítka je číslem těhotenství a zároveň číslem smrti a zásvětní říše… trojka vynásobená třemi… no nevím. další zajímavý námět. 😀
Co mě ještě napadloVčera jsem už to zmínila také,ale dnes mě napadla ještě jedna souvislost.
Týká se to sedmimílových bot. Ty boty mě napadly už včera, ale teprve teď mě napadlo, že karta „vůz“ má číslo 7, také mám 7 dní v týdnu, zajímavé.. Jsem zvědavá, co všechno mě ještě napadne
Sedmička je pro mě hodně mužské číslo a zároveň pro mě symbolizuje propojení Božského s pozemským a posvátného s profánním. Zároveň je pro mě číslem trvání, dlouhověkosti a materializace. Tři (říše Bohů) a čtyři (hmota)… dohromady tedy sedm… manifestace božské síly ve hmotě. Vynásobena třemi dává úplné završení – karta Svět ve velké arkáně.
Ehm ehm ehm … to jsem říkal už včera že v pohádkách se používájí tyto čísla : 3-7-9-12
…jsem devítku přeslechl. 🙂
Mě se to s těma pohádkama pořád nějak nezdá…hm…budu o tom přemýšlet.:)
Nevíte náhodou třeba někdo, jak moc bratři Grimmové předělali svoje pohádky z toho co posbírali, do té formy v jaké je vydali?
…Jinak včera to bylo takový zvláštně příjemný a klidný sezení. Škoda, že jsem musel odjet tak brzo…:(
JožkoTo je fakt škoda – ani jsem Tě nestihla vyfotit 🙁
pohádkyBratří Grímmi toho moc neupravovali, takže jsou jejich pohádky hezky surový a brutální. To samé ale platí u nás o těch od Němcové a Erbena:))
Přesně tak. Grimmové v originále jsou někdy fakt „husokůží“, bez jakýchkoli úprav a vyskytují se tam velice symbolická témata, barevnosti, číselnosti atd.
drsne : )