Napjatě očekávaná devátá konference BMWC bude zahájena již zítra večer.
Tvářit se jako nezúčastněný "organizátor" pro mě není dost dobře možné, neboť na BMWC jsou i organizátoři v principu účastníci jako všichni ostatní a sílu společného setkání a sdílení prožívají úplně stejně, ne-li více. Takže je zhola nemožné psát o zítřku nějakým neutrálním způsobem. Zkrátka se strašně moc těším, užívám si poslední hodiny do začátku, procházím seznamy věcí a úkolů a představuju si, jaké to bude být znovu v kruhu přátel, spřízněných duší i velkého množství zajímavých nových lidí.
Zdá se navíc, že každodenní události jsou proti mě, neboť se neustále děje spousta věcí a komplikací, které mi brání věnovat všechen volný čas přípravě. Nicméně tento fakt mě jižnechává zcela chladným. Dosud jsem pokaždé před konferencí dostal psychosomatickou chřipku a tentokrát (když jsem se už měsíc předem začal preventivně dopovat vitamíny) se holt hromadí překážky jiného druhu. Pokaždé se prostě najde něco, co člověka nechce pustit do jiné úrovně prožívání. Nicméně… vše je stejně marné, čas se naplňuje a už dnes zřetelně cítím, jak se to blíží. Pocity v těle neomylně signalizují blížící se dlouhodobý pobyt mezi světy…
Klídek, psychosomatickou chřipku má tentokrát Cody… 🙂
U mne zatím pohoda a klídek. Řekl bych, že to pujde jako nůž po másle 😀
Christine & Cornelius :-))
Varování: Dnes jdu koupit rum, kávu a cukr. Budou koskíky!! :))))
:-O ????
Corny: Takze to opet neprezijete jeste vic nez obvykle..:D Uzijte si to i za mne:)
to radši čepičky, než koksík
čepičky = na plátek citronu se dá čepička cukru a čepička kávy, zakousneme a zapijeme rumem (nebo naopak)
Rozumně uloženou měnu nekupuji…jsem koksíků přeplněný…Koksíky never More (KNM)