Rád bych se podělil o jednu krásnou báseň od Francoise Villona, který patří mezi mé nejoblíbenější básníky. Zároveň je tato báseň velmi důmyslným a inspirativním alchymistickým postupem. Myslíte si, že funguje?
Balada proti utrhačným jazykům
(Francois Villon)
I.
Zpěň vitriol a vápno nehašené,
kus ledku, síry, arseniku smrad,
svař na nit rtuť a smetí rozmělněné,
lůj, smůlu, louh tam nezapomeň dát.
Pak v lázeň z nohy, plné kuřích ok,
vraz škrpály a vlčí chřtány lačné,
zmijí krev a špetku hořkých drog,
a jazyky v tom udus utrhačné.
II.
Pak mozky koček, jež jsou zablešené,
a černé bezzubé, co mají hlad,
tři v slinách čoklů, což je stejně cenné –
leč prašivé a vzteklé třeba brát.
Vše rozsekej a všlehej chrchlů lok,
trus žabí dej a slizy ropuch vláčné –
vlej k tomu vývar z krys a bahno stok
a jazyky v tom udus utrhačné.
III.
Pak propasíruj tříslo neředěné,
spoj s užovčími pupky v tvárnou hlať,
dva lokty krve přisyp usušené,
tu za úplňku kat ti musí dát.
V to vetři hnis a malomocných tok,
škvař s výplachy od holky poživačné,
až vzkypí to, z plen kojných zavař nok,
a jazyky v tom udus utrhačné.
IV.
A nakonec ten lahůdkový mok
sceď přes spodky, jež nepraly se rok,
dej na oheň, a sotva vřít to začne,
jazyky v tom udus utrhačné.
Pozn.: (c) Obrázek je převzatý ze stránek http://www.mohicannorthstar.com
MňamTo vypadá na školní oběd. Take přeji dobrou chuť.
Oh…yak!Tak tomu řikám „ekl“…božský Villon měl zcela unikátní tvorbu:) Jeho Závěť je také netradiční…leč nádherná, stejně jako tahle.Klaním se panu překladateli, mistrovské dílko.
🙂Překladateli se klaním taky. Vlastně ani nevím, čí je to překlad. Že by Loukotková?
jj, Loukotková – Navzdory básník zpívá.
Jo Loukotková
A tohle Fischer , ale ten už je na indexu 😀
Vem arzenik a olovo tam vlej,
posypej sírou, co se svařilo tu,
nehašeným to vápnem zamíchej,
pak rozkrájej tam propocenou botu
a z židovky tam vetři nečistotu;
z malomocného opatři si hlen,
žluč z vlků, lišek, jezevců a fen,
s utrejchem svař to, zalej do aspiku,
aby to bylo hodně ostré jen,
a škvař v tom jazyky svých klevetníků!
Z mozečků koček přísadu tam dej,
těch, co se bojí vody — tak půl lotu —‚
dále — což nepřijde tě laciněj —
ze vzteklé čubky něco slin a potu
a z leklé tresky ploutevních dvé hrotů.
Potom to nakap do smrdutých pěn,
do nichž byl krysí čumák namočen,
v nichž plovou pulci obouživelníků
a v nichž byl potěr z ropuch rozetřen,
a škvař v tom jazyky svých klevetníků!
Té směsi se jen dřívkem dotýkej,
sic by tě ohrozila na životu;
dvě kapky krve do ní zakvedlej,
co ranhojiči stříkly na kalhotu,
a pak tam seškrab ještě horší slotu:
vřed z rakoviny, otok zpuchlých vén
a konec konců vraz tam z čankru šlem
a též — to bordelů dím zákazníku —
vodu, jež zbyla z jisté lázně žen,
a škvař v tom jazyky svých klevetníků!
Z těch lahůdek-li ragú připraven,
proceď jej plátnem z podělaných plen —
to lepší je než lít to do cedníku;
trus prasat vem, to zvlášť si připomeň,
a škvař v tom jazyky svých klevetníků!
VillonTak tento sonet poznám tiež, v slovenskom preklade je ešte drastickejši. Bohužiaľ, na svete nieto dostatok ingrediencií, aby sa dali usmažiť všetky jazyky, ktoré by si to zaslúžili.
OpravaPísala som to v rýchlosti, samozrejme, nejde o sonet, ale o baladu…
huráPo delším hledání v mé knihovně jsem konečně nalezla svého Villona a ejhle, zdá se Zahrado,že vlastním poněkud jiný překlad. Ten můj se mi zdá lepší.
Pokud budeš chtít zašlu. Jinak je Otokara Fischera.
máš to blbě opsaný, kteréne
Díkytahle báseň patří k mým nejoblíbenějším, ráda jsem si ji znova přečetla.
Bohužel i tady ta nesmyslná korektnost baladu zparchantila a paní Jarmila Loukotková se už nemůže bránit . Naše škoda .