Za posledních dvacetčtyři hodin mě potkaly hned dvě najednou.
První z nich se přihodila včera. Vařil jsem zeleninovou polévku. Něco se asi zvrtlo nebo mi vrcholil nějaký nepříznivý tranzit. Všechno vypadalo v pořádku. Chvíli. Polévka pak začala zničehonic žít svým vlastním životem a rozhodla se převzít svou přípravu a konečnou podobu do svých rukou. V okamžiku, kdy už začala vypadat jako polévka, během několika sekund zhoustla zcela neslýchaným způsobem. Při tom pozvolna opouštěla podobu, která se dá ještě nazvat „polévkou“. Vypnul jsem sporák, přestal jsem míchat a posadil se na židli. Z uctivé vzdálenosti jsem zaujatě sledoval napínavé dění v hrnci na chládnoucí plotně. Po chvíli bylo zřejmé, že příprava polévky již není v mých rukou. Když jsem ji pak nalil do talíře, shledal jsem, že polévka se z vlastní vůle změnila v pepřovou mrkvotěstovinovou kaši. Zatímco polévka chládla, snažil jsem se přijít na to, jakou jsem jí k takové zradě dal záminku. Nakonec jsem pokrčil rameny a povečeřel. A moje žena, když se vrátila z práce, si taky pochutnala a ještě jsme se u toho oba báječně pobavili. Palačinky, které jsem spáchal následně ovšem dopadly o moc lépe.
No a ta druhá neuvěřitelnost mě čekala, když jsem dnes ráno vylezl z baráku. Sice jsem ještě spal, ale přesto jsem si po deseti minutách všiml, že je všude alespoň patnáct centimetrů sněhu, závěje, sněží a fičí vichr jako na horách. V Praze normálně! A ještě pořád hustě chumelí. To teda fakt nechápu….
MrkvopepřokašePotvrzuji..při nabídce této "polevko-kašoidní směsi" jsem si pomyslela..Bohové snad stojí při mě:)
přežila jsem ve zdraví a s plnym žaludkem:)
Dnes ráno jsem si taky připadala jak v Krkonoších, zítra asi do práce vyrazim na běžkách:)
jíž(š?)kaJá to říkám pořád.. chlapi neumějí dělat jiš(ž?)ku.. pak se diví, že se jim to zcuckovatělo, zkašovatělo, nebo, že nad polívkou plavou 3cm tuku.. :)) také jsme to nedávno řešili..
Tak, co? Dal jsi tam jíž(š?)ku?
…Tak to seš šikovnej, tohle se mi ještě nepovedlo (i když k tomu, pravda, chybělo jen velice málo) 🙂
To mi připomnělo, jak jsme dělaly černé svíčky. Nejenže jsem pak ještě 2 měsíce (a ani trošku nepřehánim) loupala vosk ze stropu, ale ani to kupodivu černé svíčky nebyly (spíš to byla neidentifikovatelně šedá), ačkoliv jsme pro to udělaly snad všechno 🙂
blackLithin, to je daší ze zážitků z vašich rituálů? tyo.. k čemu černé svíčky?
:))
blackLithin, to je daší ze zážitků z vašich rituálů? tyo.. k čemu černé svíčky?
:))
Se divíš?Jsi rozvařil ty těstoviny…nemehlo ;-). A ještě se divíš, že se na to polévka už nemohla dívat a jala se vzít přípravu do vlastních rukou…No, né že by věděla, co dělá…ale to už bychom toho asi po polévce chtěli moc ;-).
Ach joo…Teda Zahrádko, ty si ale šikula…to se jen tak někomu nepodaří rozvařit těstoviny v polívce:-D;-)