Reclaiming Tradition Witchcraft

Tento kurz přijala spousta žen s velkým našením a většina z nich toužila jít dále. Starhawk a Diana přijaly pomoc dvou dalších členů covenu Raving a zahájily vyučování druhé série pro ještě více, žen, které projevily zájem. Vytvořily tak pokročilejší kurz, který se jmenoval "Železný pentakl". Železný pentakl je založen na konceptu tradice Faery Witchcraft. Hlavním zaměřením tohoto kurzu byla práce v transu a objevování léčivých energií v těle za pomoci meditací na pěticípou hvězdu (1). Jejími cípy byly sex, já, vášeň, hrdost a moc. Tento koncept je jedním z typických znaků čarodějnictví Reclaiming, protože je považován za základní přístup k magii, ačkoliv některé linie tradice Faery s ním pracují rovněž. Totéž lze říci o jeho protějšku, kterým je Pentakl perleti, jehož cípy jsou láska, zákon, moudrost, znalost a moc. Oba pentakly korespondují s hlavou, rukama a nohama, otáčejí se a procházejí lidským tělem, které se tak dotýká všech pěti cípů této hvězdy.

Velký úspěch měl za následek vznik dalšího kurzu jménem Rituály přechodu. Tato třetí třída byla zakončena tím, že studenti sami sebe zasvětili a založili svůj vlastní coven jménem Posvátné hrůzy (angl. Holy Horors) (2), který byl brzy náseldován covenem Větrných stařen. Všechny kurzy byly vedeny jako součást rituálu v posvátném prostoru.

Po té bylo zformováno mnohem více kurzů, více a více lidí začalo samostatně vyučovat, vznikaly další coveny. Tou dobou se původní učitelé spojili s některými z "absoloventů", aby pokračovali ve vyučování a aby nabídli veřejné rituály u příležitosti sabatů. Vydávali také věstník, ve kterém byla různá oznámení týkající se veřejných rituálů a kurzů. Tato skupina se stala Kolektivem Reclaiming, kterým se pojmenovala v roce 1980.

Po týdnech a měsících práce vytvořil Kolektiv prohlášení, který se objevoval v každém čísle Věstníku Reclaiming:

Reclaiming je společenství mužů a žen z oblasti San Francisco Bay, kteří usilují o sjednocení ducha a politiky. Naše vize je zakořeněna v náboženství a magii Bohyně – imanentní životní síly. Naši práci vnímáme jako jako učení a praktikování magie – umění, kterým sebe i ostatní okolo nás posilujeme. V našich kurzech, workshopech a veřejných rituálech cvičíme své hlasy, svá těla, energii, intuici a své mysli. Tyto dovednosti používáme, abychom prohloubili své síly, jednak jako jednotlivci a jednak jako společenství, dále abychom vyjádřili své zájmy a obavy o svět, ve kterém žijeme a abychom přivedli na svět vizi nové kultury (3).

Tímto způsobem se tradice Reclaiming (na rozdíl od většiny ostatních tradic) přihlásila ke spojení duchovna a politické akce.

V roce 1985 Kolektiv nabídnul své první Letní intenzivní soustředění, což byl týdenní kurz vedený vězšinou v domech členů v San Franciscu, v parcích a ostatních prostorech pod širým nebem. Studenti cestovali ze státu do státu, aby vyučovali. Přespávali na karimatkách, postelích, gaučích nebo na podlaze v domech ostatních členů. První Letní intenzivní soustředění bylo tak úspěšné, že hned následující rok si Kolektiv pronajal táborové zařízení na Ju

ghandlově farmě na Mendocinském pobřeží, které využíval pro sérii výcvikových akcí konaných mimo každodenní život studentů i učitelů.

Tyto události později prosluly jako tzv. Čarodějnické tábory (WitchCamps, pozn. překl.) a neustály se rozrůstaly s tím, jak byli učitelé ze zátoky San Francisca zváni do jiných států – do Kanady, Anglie, Německa a Norska. Lidé, kteří byli v těchto zvláštních táborech cvičeni, pak cvičili ostatní v jejich společenstvích. Dnešní čarodějnické tábory tradice Reclaiming běží již ve Spojených státech, v Kanadě a v Evropě zcela nezávisle. V současné době jsou napojeny na reprezentační útvar Reclaiming, který se nazývá Kolo a sice přes radu čarodějnických táborů, která se nazývá Síť.

V Kalifornii se zatím "základní kurzy" (4) rozšířily a změnily. Byly přidány nové kurzy jako například magie bylin, příprava kadidel, zpěvy a a okouzlení, interupční léčitelství a "Kroky, které nás vedou do kruhu" (práce s Dvanácti kroky). Vedení veřejných rituálů nás naučilo novým způsobům praktikování magie ve velkých skupinách s účastníky různých úrovní magické odbornosti. Vyvinuli jsme metody a role, které odpovídají těmto měnícím se podmínkám.

Mezi rolemi, které jsme vytvořili, byly "Havrani", kteří bdí nad celkovým obrazem každého rituálu, učebních plánů nebo obecných aktivit Kolektivu. "Hadi" pozorují dění ze země, sledují hlavně drobné, "přízemní" záležitosti. "Draci" hlídají hranici kruhu ve veřejných venkovních prostorech jako jsou například pláže a zajišťují tak hladký průběh bez vyrušování kolemjdoucích. Rituální práce se vlastně přímo neúčastní, pouze vytvářejí jaký nárazník mezi veřejností a vnitřním kruhem. "Grácie" působí jako asistenti knězů nebo kněžek; vítají lidi, vedou je, dávají povely k stání, sezení, zpěvu, tancování nebo ke shromáždění za účelem velkého spirálního tance, to všecko podle odpovídajících částí probíhajícího rituálu.

V nedávných letech také Reclaiming při velkých veřejných rituálech zaměstnávalo "Kotvy". Tito lidé pomáhali lépe zaměřovat a udržovat energii kruhu v situacích, které mohly být náchylné k jejímu rozmělnění nebo rozdrobení. Fungovali přibližně jako stanové kolíky, drželi energii, aby se nerozptylovala, dokud nepřišel čas jejího vyslání a vhodného nasměrování.

Některé z čarodějnic Reclaiming se v současnosti cvičí v "aspektování" (lze přeložit též jako vzezření či tvářnost), což je technika odpovídající tomu, co známe z Britských čarodějnických tradic jako Přitahování měsíční síly.

Ne všechny čarodějnice Reclaiming praktikují všechny zde popsané techniky. Mnoho zralých a respektovaných čarodějnic této tradice bylo vycvičeno ještě před tím, než se tyto techniky začaly používat. Následně si tyto čarodějnice vytvořili vlastní techniky a způsoby praxe v covenech. Reclaiming je tak stále se vyvíjející, žijící tradicí.

V Pohanské knize života a umírání popisuje Starhawk styl rituálů tradice Reclaiming jako EIEIO – extatické, improvizační, sborové, inspirované Bohy a organické. Naše praktiky se stále "vyvíjejí, rozšiřují, vybrušují, obnovují a mění, jak nás pohání společný duch a mění se naše potřeby, spíše než… stagnují coby naučené a opakované stále ve stejném stylu." (5) Jak se učení šířilo z oblasti zátoky, postupně se zkombinovalo s rostoucími aktivitami v okolí, kde byly pořádány čarodějnické tábory (Vancouver, B.C., Missouri, Michigan, Texas, Vermont, Západní Virginie, Florida, Pensylvánie). Získané poznatky ze společné práce ovlivnily vedení čarodějnických táborů a jejich prostřednictvím také místní praktiky v zátoce San Francisca.

Ke specifikům tradice čarodějnictví Reclaiming patří:

1. nehierarchizované skupiny a kněžstvo;
2. žádný specifický pantheon;
3. žádné požadavky na zasvěcení a když už se něco takového odehrává, vždy v přizpůsobeném provedení;
4. silný důraz na zapojení do sociální a ekologické politiky, ekologická zodpovědnost;
5. žádná ustanovená liturgie (pouze na některých nacvičených nebo polonacvičených veřejných rituálech sabatu), spíše výcvik v principech magie, ve struktuře rituálu a schopnosti mluvit podle okamžitého hnutí ducha v souladu s touto strukturou;
6. pěstování extatických stavů (používání ethenogenů nebo psychotropních látek je na každém člověku) a duchovní rozhovory s Božstvy – spíše šamanské než ceremoniální;
7. pěstování osobní síly, sebepoznání a tvořivosti;
8. při magických rituálech hojné využívání zpěvů a práce s dechem;
9. intenzivní "zvyšování energie", pro které se často využívá naše obchodní známka jménem spirální tanec (nebo také dvojitý helix/tanec molekuly DNA);
10. magické použití konceptu Železného pentaklu a Perleťového pentaklu;
11. koncept tří duší;
12. podpora vymýšlení nových rituálních forem u všech zúčastněných, někdy nás pro to nazývají "rekreačními čarodějnicemi", což chápu jako důsledek špatného pochopení volné struktury, vysoké energie a extatické přirozenosti většiny Reclaiming rituálů, zejéna těch velkých veřejných;

Jeden z dalších znaků, který se vyvinul v průběhu 90. let, je koncept tří duší, který máme společný s čarodějnickou tradicí Faery a který se vyskytuje také u kultur havajských, židovských a keltských. Adaptace provedená Starhawk se nazývá "trojí já" a můžeme ji najít v knize Spiral dance jako mladší já, nevědomá mysl, mluvící já, které se projevuje verbálními a vědomými výrazy, dále pak hluboké já nebo božské já, které je božským uvnitř nás.

Od samého začátku Reclaiming nepracuje s žádným specifickým panteonem. Vždy do našich kruhů přivoláváme Bohyni a často (ne vždy) také Boha. Společné kurzy, coveny a skupiny mají zřetelně větší zastoupení žen než mužů. Někdy můžeme pozorovat, že ve společenství Reclaiming v zátoce se ujala zejména dvě božstva – Brigit a Lugh.

Současně s tímto vývojem pracovala Starhawk na poradenském titulu na Antiochské západní univerzitě. Její práce a život ovlivnila také její dizertační práci, která byla uveřejněna jako Snění o temnotě: Magie, sex a politika v roce 1982. Její kniha z roku 1987 Pravda nebo Odvaha: Setkání s mocí, autoritou a tajemstvím byla založena na tom, co jsme se učili a co ona spolu s ostatními dělala v přímých politických akcích.

Není pochyb, že Starhawk je předním teologem tradice Reclaiming stejně jako je nejplodnější autorkou liturgie. Ka dalším prominentním autorům textů patří Rose May Dance, Pandora Minerva O’Mallory, Anne Hill, T. Thorn Coyle a mnoho společných zpěvů a písní vznikajících v kurzech a různých čarodějnických táborech.

Starhawk vždy tvrdila, že mnoho z jejích vlastních myšlenek je vlastně inspirováno ostatními a pochází ze společenství. Reclaiming je mnohem více o vzájemné spolupráci a rovnostářském společenství než jak se to může jevit zvenku díky slávě jednoho z členů, například Starhawk. Lidé často vyvozují, že ona je hlavou celé tradice, což není pravda, ačkoliv vždy b

yla a zůstává silným a vlivným hlasem.

Zasvěcení – které není požadováno pro žádnou rituální úlohu – se postupně začala provádět výborem učitelů, které si vybírá sám kandidát na iniciaci, který o ni také musí požádat. Není navrhována ani nabízena. Takový kandidát může být, ale i nemusí být iniciaci podroben; jeden nebo více učitelů prostě mohou odmítnout. Může to trvat roky než se všichni z takového výboru shodnou, že ona (či on) je připraven(a). Pokud daná osoba pracuje jako člen covenu, obvykle je zasvěcená do tohoto covenu a všichni zasvěcení v takovém covenu jsou zváni, aby se zasvěcení zúčastnili, ať už jsou či nejsou učiteli této osoby.

Zasvěcení v Reclaiming je ze strany hledajícího plně volitelné. Musí být ochoten přijmout všechny úkoly a výzvy uložené zasvěcovateli a musí je splnit ke spokojenosti všech ještě než dojde k iniciační ceremonii. Úkoly jsou vybírány každým jednotlivým zasvěcovatelem podle toho, co si myslí, že pro zasvěcovaného představuje výzvu a překážku. Nepsaným pravidlem je, že se musí jednat o úkol, který má již daný zasvěcovatel sám splněný nebo zpracovaný. Nikomu se neukládají úkoly, aby se třeba stal artistou na visuté hrazdě. Může však jednat o podstoupení zkušenosti raftingu na divoké vodě, pokud je zřejmé že to nějakým způsobem napomůže osobnímu rozvoji a daná osoba je toho evidentně schopná. Diabetikovi například nebudeme ukládat držení půstu, stejně jako fyzicky křehké osobě nebudeme ukládat strávení noci v lese bez jediného kusu oblečení.

Reclaiming Collective je od roku 1990 zaveden jako nezisková organizace ve státě Kalifornie a má sepsány stanovy, které vycházejí z principu rozhodování na zákaldě konsensu. Této organizaci byl také Vnitřní daňovou službou USA udělen status daňové výjimky podle ustanovení 501/c/(3).

Po léta tradice Reclaiming roste od vyučování čarodějnictví a organizace veřejných sabatů až po festivaly s přednáškami, rituály a dalšími aktivitami, nahrávání zpěvů, vydávání knih a internetové prezentace a kontaktní seznamy. Věstník Reclaiming přerostl v úhledný a bohatý magazín, kterému se nyní říká Reclaiming čtvrtletně.

Po letech diskuzí a hledání inspirace od těch, kteří nebyly členy Kolektivu, se Kolektiv (čítající maximálně 10 až 20) rozhodl sám sebe rozpustit a předat vedení Kolu, reprezentačnímu útvaru složeného z mluvčích mnoha uskupení. V tu doby bylo členy Kolektivu během celých těch let členy celkem 52 lidí v kratších či delších časových úsecích. Za účelem otevření centrálně vnímané autority Reclaiming mnoha čarodějnicím, které se v devadesátých letech identifikovaly s tradicí Reclaiming a které praktikovaly poněkud anarchistický styl čarodějnictví, vytvořil Kolektiv prohlášení, které se jmenuje Principy jednoty.

Principy jednoty Reclaiming

"Mým zákonem je láska ke všem bytostem…" Provolání Bohyně

Hodnota tradice Reclaiming vychází z poznatku, že Země je živá a veškerý život je posvátný a vzájemně propojený. Bohyni vnímáme jako imanentní v zemských cyklech zrození, smrti, rozkladu a regenerace. Naše praxe vychází z hlubokého oddání se Zemi, léčení a propojení magie s politickou akcí.

Každý z nás je vtělením božského. Naše konečná duchovní autorita leží uvnitř nás a nepotřebujeme žádnou další osobu k interpretaci posvátného. Podporujeme přístup zpochybňování, ctíme intelektuální, duchovní a tvůrčí svobodu.

Jsme vyvíjející se, dynamická tradice a hrdě se nazýváme čarodějnicemi. Uctíváme Boha a Bohyni, pracujeme s ženským i mužským obrazem božství, vždy máme na paměti, že jejich podstata je tajemstvím ležícím za formou. Naše společné rituály jsou extatické, otevřené přímé účasti všech, oslavují koloběh ročních období a životů a shromažďují energii pro osobní, kolektivní i zemské léčení.

Víme, že každý může provádět magickou práci, která mění život, obnovuje svět a umožňuje měnit stavy vědomí dle naší vůle. Snažíme se učit a praktikovat způsoby, které podporují osobní a kolektivní sílu, model sdílené moci a systému vedení, který je otevřený všem. Rozhodnutí činíme na základě konsensu a rovnováhy osobní samostatnosti a sociální odpovědnosti.

Naše tradice uctívá Divočinu a volá po službě Zemi a společenství. Vážíme si míru a praktikujeme nenásilí v souladu s Rede, "Nikomu neubližuj a čiň co chceš." Usilujeme o všechny formy spravedlnosti: environmentální, sociální, politickou, rasovou, genderovou a ekonomickou. Náš feminismus zahrnuje radikální analýzu moci a vnímá všechny systémy potlačování jako vzájemně souvtažné, zakořeněné ve strukturách dominance a nadvlády.

Vítáme všechna pohlaví, všechny rasy, všechny věkové skupiny, sexuální orientace, rozdíly v životních situacích, původu a ve schopnsotech, které podporují naší různorodost. Snažíme se o veřejné rituály, které jsou přístupné a bezpečné. Snažíme se vyvážit potřebu kompenzace za naši práci a snahu poskytnout naši práci lidem všech ekonomických skupin.

Všechny živé bytosti si zaslouží respekt. Všichni jsou podporování posvátnými živly vzduchu, ohně, vody a země. Pracujeme na vytváření a udržování společenství a kultur, které ztělesňují naše hodnoty, které mohou pomoci uzdravit zranění země a jejích lidí a které nám mohou pomáhat a podporovat budoucí generace.

Internetové zdroje:
Stránky Reclaiming
Stránky Starhawk
Stránky Machy NightMare

(1) Salamonsen, Jone, "I am a Witch – a healer and bender" An expression of women’s religiosity in contemporary USA, Doctoral Dissertation in thealogy for the University of Oslo, Norway, 1996.

(2) Ibid. Note: Autor této citace je členem covenu Posvátné hrůzy (angl. Coven Holy Terrors)

(3) Toto tvrzení bylo mnohokrát přehodnocováno a přesto po mnoho let nezměněno.

(4) Elements of Magic, Pentacle of Iron, Pentacle of Pearl (added 2000), Rites of Passage.

(5) The Pagan Book of Living and Dying: Practical Rituals, Prayers, Blessings and Meditations on Crossing Over, by Starhawk, M. Macha NightMare and the Reclaiming Collective, San Francisco: Harper Collins, 1997

Originál článku lze najít zde:
http://www.witchvox.com/va/dt_va.html?a=usca&c=trads&id=3212