…..té z jezera……..
Morrígan
$$OBR109048$$
Artist: (c) Valerie Meijer, Zdroj: http://www.ebsqart.com
Poslední srpek svitu lechtá skály
a nad lesem se mlha roztéká.
Když každý jsme na jiném břehu stáli
a havran nosil zprávy z daleka,
ve tmě jak ocel sítě pavouka
Morrígan dýchla touhou z krve,
našich svou břehů je ona patronka.
Nocí po třetí i napoprvé,
i napodruhé vstala z války,
aby porodila a požehnala.
Krev i slzy změnila na korálky
a nožem touhy se do nás podepsala.
…………………………………………………………………………………………………
Běhá mi mráz po zádech…obrázek naprosto souzní s básničkou, mám z toho husí kůži. Dotknul si se..
Vetsi verze toho obrazku by nebyla? 🙂
Ano.
Krásný
Udivuje mě, jak některé básně dostávají postupem doby nové významy….