Zážitky ze života může publikovat pouze sebestředný idiot. Toto tvrzení jsem našel v jednom z nedávno došlých hate mailů, který byl na obvyklé poměry neobvykle stručný. Takže vzhůru do díla.
Spíše útržkovitě…
Začal bych asi poněkud zabržděným víkendem. Ten byl zajímavý v tom, že současný realizační tým BMWC začala decimovat záhadná žaludeční chřipka a to aniž by měli jeho členové možnost si ji jakkoliv předat. V sobotu nad ránem jsem se proto po dost neuvěřitelné noci dovezl na pohotovost do Krčské nemocnice a strávil několik hodin vyšetřeními a čekáním na výsledky. Krevní obraz i biologie byly úplně v pohodě a nikdo vlastně pořádně nevěděl, co mi je. Moje osobní teorie je, že příčiny jsou psychosomatické, že náhody neexistují… a to je tak asi všechno, co je z mých doměnek publikovatelné.
Nicméně po návratu z nemocnice jsme s Keou a Eponou vyrazili směr Telč a obhlédli místo, kde se bude konat jarní BMWC. Čtenářům neprozradíme nic, snad jen, že mise byla úspěšná a pokud se do vánoc stane zázrak, dostanu se k tomu, abych na BMWC web přidal nové informace a došlo třeba i na otevření příjmu přihlášek.
V sobotu jsem podruhé viděl film Lost Highway, o kterém jsem si po prvním shlédnutí myslel, že jsem ho pochopil. Napodruhé mi došlo, že jsem nepochopil vůbec nic a že je to celé skoro taková halucinace, jako tohle všecko, co se mi od léta děje a že si je to v některých věcech poněkud podobné. Nicméně to už tu bylo mnohokrát a nebyla by to rubrika Každodenní neuvěřitelnosti, kdybych do ní svoje slinty o nepochopení toho či onoho nepsal a kromě toho, promítat se dá cokoliv do čehokoliv.
Nevím přesně, co zmínit k uplynulé neděli. Napadá mě toho hodně, ale kromě rozmrzelosti z rohlíkové diety snad…. ani raději… nic.
Dnes jdu hromadně s přáteli do kina na film Borat. Po tolika doporučeních nelze odolat a udělat si další exkurzi za oceán.
Ze všeho nejvíce se ale těším na letošní oslavu Yule. Jsem na to nové světlo fakt zvědavý a říkám si, jestli se letos dostanu k tomu, abych se podíval na nějaké pěkné pohádky.
Velikou radost mi v poslední době udělal TPM. Jeho blog se začíná plnit moc hezkými příběhy a úvahami. Rozhodně doporučuju navštívit! 🙂
Toť pro dnešek vše, rychlík zápisu ze života prosvištěl a za zatáčkou mizí dvě červená světla.
Hú. Td td.
Díky.:) Doufám, že mi to ještě chvíli vydrží.
I já se na Yule těším jak pes na konzervu.
Požehnáni ať jsou všichni sebestřední idioti…
Neveřící!mocní tohoto i jiných světů na vás seslali strašlivý fenomén ,,šruch šruch“ v čele s jeho nejvyšším božstvem a pánem jediným a strašlivým, velikým Posraným. Střezte se bezbožníci, neb průjmu bude odplata mrzkých činů vašich. Bojte se, neb soudná hodina posrání nadešla. Kdož neposere se, ten strašnými muky soužen bude až po hranici světů všech, až po krajní meze. Zpytujte své živočišné uhlí, jakož i jiné hříchy vaše a nablejte aspoň sousedovi do schránky 😉
Sri, ale tohle jsem si nemohl odpustit, mám v sobě litr a půl španělskýho vína.
V pohodě Benghi. Zrušit se vínem je v těchto předvánočních shonech a stresech docela dobrá volba.